Menu

anigif

A+ A A-

Jízda s Kingem do časů Elvise a JFK

paces-06-19Těžko hledat někoho, kdo by neznal jeho jméno. Řeč je o jednom z nejúspěšnějších autorů současné doby, který má na kontě přes šedesát knih. Stephen King se opět rozhodl opustit škatulku spisovatele krváků a přichystal pěkně divokou jízdu napříč novodobými americkými dějinami. O útoku na prezidenta J. F. Kennedyho vzniklo mnoho konspiračních teorií, knih, domněnek, filmů, a King se tohoto tématu v nejnovějším románu zhostil po svém.
Hlavním hrdinou je učitel angličtiny Jake Eppig, který si přivydělává učením v programu pro dospělé. Od Harryho, jednoho ze studentů, dostane slohovou práci o tom, jak jeho otec zabil zbytek rodiny. O několik dnů později jeho přítel Al, starý a nemocný kuchař, který vede místní bistro, prozradí Jakeovi tajemství: v komoře jeho občerstvení se nachází portál do roku 1958 a on se celé roky snaží zabránit vraždě Kennedyho. Vyšle Jakea na šílenou misi do minulosti, aby útoku zabránil a možná zachránil i rodinu Harryho.
King mistrně pracuje s detaily. Až do takové míry, že během pár stránek uvěříme, že to kolem je současnost. Krásně vzpomíná na staré dobré časy. Najednou víme, co se nosilo, jedlo, pilo, kouřilo, jaké účesy byly in a které stanice vysílaly nejlepší muziku. Pochopíme, jak se k sobě lidé chovali, co běželo v televizi, i jaká auta se proháněla po ulicích koncem padesátých a začátkem šedesátých let minulého století. Příběhy o cestování v čase se často setkávají s problémem časového paradoxu. Stačí totiž jen maličko změnit minulost a ona se změní i budoucnost. King se s tím jako zkušený autor popral a jeho řešení je pochopitelné.
Kniha má sice přes sedm set stran, ale nenudí ani jediným řádkem. Pořád se něco děje, ať už kolem domnělého vraha L. H. Oswalda nebo hlavního hrdiny Jakea. Radost mi udělal odkazem na minulá díla – město Derry, které je dějištěm mnoha jeho předešlých knih a jedním z nejstrašidelnějších imaginárních měst v Americe. A konec? Je přirovnáván k třešničce na dortu. Občas se setkávám s tím, že se autor pustí do psaní a po šesti set stranách najednou zjistí, že už by měl pomalu končit, a utne to nepříliš vhodným způsobem (například v románu Pod kupolí). Toho se naštěstí v Dallasu vyvaroval a konec románu je fantastický! Jeden z nejlepších a nejdojemnějších konců, jaké od Kinga pamatuji.
Jako nevýhoda se může jevit rozměr díla. Opravdu to není knížka, kterou dáma hravě strčí do kabelky. Sedm set stran se pořádně pronese, obzvlášť v pevné vazbě. Shrnuto, podtrženo: King ukázal, že i v čtyřiašedesáti letech má co říct. Umí postrašit. Napíná. Téměř osm set stránek není problém zhltnout na pár posezení a pak přijdou otázky.
Co kdybyste se mohli vrátit časem? Ze světa mobilů a internetu do éry Elvise a JFK? Co byste udělali?
Stephen King:  Dallas 63. Pavel Dobrovský – BETA, Praha 2012, 736 s.Stephen King:  Dallas 63. Pavel Dobrovský – BETA, Praha 2012, 736 s.

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

zpátky nahoru

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21obalka-212324
  • 25262728Paces-29paceswebpaces-rijen2017paces32-titulka
  • paces34/titulkapaces2018-1paces2018-2-obalkapaces2018-3paces2019-1-obalkapaces2019-2