Menu

anigif

A+ A A-

„Když někdo neumí přednášet, nemá raději vůbec vystupovat“

foto: archiv Pavla Hobzy foto: archiv Pavla Hobzy

S profesorem Pavlem Hobzou, nejcitovanějším českým vědcem, o zájmu mládeže o přírodní nauky a popularizaci vědy u nás a v zahraničí.

Jste uznávaný vědec u nás i v zahraničí, jak byste porovnal úroveň výuky fyziky, chemie a matematiky u nás a v cizině?
Určitě to u nás není tak zlé a třeba v USA je to daleko horší. Bohužel zájem o tyto obory upadá a po gymnáziu chce většina absolventů studovat politologii, sociologii, literární vědy a obecně humanitní vědy. Já mám tyto obory rád, ale přece je nemůže studovat nadpoloviční většina studentů. Co budou po absolvování univerzity dělat?
Fyzika a chemie nejsou mezi žáky (už od ZŠ) oblíbenými předměty, co by se podle vás dalo dělat pro to, aby žáci projevili o „královny věd“ zase zájem?
Je to částečně i naše chyba. Musíme studentům ukázat, že přírodní vědy jsou zajímavé a krásné a stojí za to se jim věnovat. Na školách musí být učitelé, kteří studenty zapálí pro svůj obor. Vím, o čem mluvím. Na gymnáziu jsme měli skvělého chemikáře a z naší třídy šla nadpoloviční většina studovat chemii.
Jaký je současný stav popularizace vědy a je na ni podle vás kladen dostatečný důraz? Jak jsme na tom ve srovnání se zahraničím?
U nás je jeden velký popularizátor, Jiří Grygar. Jeho přednášky jsou velkým zážitkem, a když Jiří přednášel v minulém ročníku Současné chemie, tak jeho umění ocenili i studenti naší univerzity. Pro popularizaci vědy dělá hodně i časopis Vesmír a studenti by měli tento skvělý časopis sledovat. A nakonec, my všichni musíme na popularizaci myslet. Myslím, že i letošní ročník Současné chemie, který si zapsalo skoro 400 studentů, dělá hodně pro propagaci vědy.
Zájem o přírodní vědy upadá u nás i v západním světě. Čím si myslíte, že je to způsobeno?
Také na západě chce každý být právníkem, ekonomem či politologem a americké univerzity jsou plné Číňanů a Indů, kteří tam studují zejména na Ph.D. programech. To je zkrátka globalizace, ať se nám to líbí nebo ne. Jak tomu zabránit, to už jsem říkal.
Co si myslíte o populárně-vědeckých filmech? Mají šanci přitáhnout mladé lidi k vědě?
Film má bezesporu největší potenciál přitáhnout k vědě. Musí být ale dobře udělán, to však platí o všech formách propagace vědy.
V této souvislosti je třeba zmínit i Academia film Olomouc, letos jste byl na festivalu hostem, co se vám na AFO líbí?
Je dobře, že Academia film se odehrává v Olomouci, kde má šanci oslovit hodně studentů, jak vysokoškoláků, tak i středoškoláků. A je také dobře, že se takový festival vůbec koná, ať organizátorům vydrží elán i v budoucnu.
Myslíte si, že má nějaký vliv na popularizaci vědy? Může přitáhnout zájem mladých lidí k přírodovědným oborům? Hodnotíte pozitivně aktivitu studentů?
Studenti budou aktivní, když je přednášky nebo filmy osloví. Po nudné přednášce se nikdo na nic ptát nebude. Vidím to na každém cyklu Současné chemie. Skvělá přednáška a skvělý přednášející vyvolají krásnou diskusi. Když někdo neumí přednášet, tak nemá raději vůbec vystupovat.
Čím se zabýváte v poslední době – co vám zabírá nejvíce času, případně která aktivita vás nejvíce baví.
Posledních několik let se spolu se svým týmem věnuji počítačovým návrhům léků, anglicky to zní lépe – In-silico drug design. Téma je krásné a všechny nás to těší a baví a doufáme, že budeme schopni nějaký lék navrhnout nebo aktivitu nějakého léku významně vylepšit.
Máte při svém pracovním zápřahu čas i na nějaké koníčky? Jak relaxujete?
Již od mládí mě moc baví rybaření a teď už nedočkavě čekám na 15. dubna, kdy začíná pstruhová sezóna. Horní toky Moravy a Desné jsou nádherné revíry, a když stojíte v řece s udicí v ruce, tak zapomenete úplně na všechno. No a mám to velké štěstí, že jsem se dožil vnuků, v Olomouci mám dva a v Praze jednoho a v září se narodí čtvrtý. Být s nimi je úžasné. Nejstarší, Pavel jako já, má čtyři a půl roku a teď se neustále ptá: „Dědečku, proč...?“ Nu a já se ze všech sil snažím všechny dotazy zodpovědět. Často to není snadné, ale dělám to moc rád.

Přerovský rodák Pavel Hobza vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT, vědeckou kandidaturu obhájil na Ústavu fyzikální chemie ČSAV. V současnosti je vedoucím oddělení Molekulového modelování na Ústavu organické chemie a biochemie a vedoucím Centra biomolekul a komplexních molekulových systémů. Byl hostem Akademia filmu Olomouc, kde 16. dubna vystoupil v rámci sekce Pseudověda.

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

zpátky nahoru

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21obalka-212324
  • 25262728Paces-29paceswebpaces-rijen2017paces32-titulka
  • paces34/titulkapaces2018-1paces2018-2-obalkapaces2018-3paces2019-1-obalkapaces2019-2